Směrnice o náležité péči (CSDDD)

medicine, storage, paramedic-8730630.jpg

V červnu 2024 schválil Evropský parlament směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti – Corporate Sustainability Due Diligence Directive (CSDDD), často označovanou také jako CS3D.

Směrnice stanoví závazná pravidla pro chování velkých podniků v oblasti ochrany lidských práv a životního prostředí v rámci jejich vlastních činností, činností dceřiných společností a celých hodnotových řetězců.

CSDDD reaguje na skutečnost, že dopady podnikatelských aktivit, zejména v globalizovaných dodavatelských řetězcích, často přesahují hranice států, v nichž mají společnosti své sídlo, a mohou vést k porušování lidských práv, degradaci životního prostředí nebo nekalé hospodářské soutěži.

Co je CSDDD (CS3D)

CSDDD ukládá povinnost identifikovat, předcházet, zmírňovat a v případě potřeby napravovat skutečné i potenciální negativní dopady podnikatelské činnosti na:

  • lidská práva (např. dětská práce, nucená práce, vykořisťování pracovníků, porušování pracovních a sociálních práv),
  • životní prostředí (např. znečištění, ohrožení biologické rozmanitosti, ničení přírodního dědictví, odlesňování).

Směrnice zavádí systematický přístup k náležité péči (due diligence) v celém hodnotovém řetězci a posiluje odpovědnost podniků za externality jejich obchodních modelů.

CSDDD je úzce provázána s nařízením EU o zákazu výrobků pocházejících z nucené práce na trhu EU. Oba právní akty jsou součástí širší snahy EU o potírání nucené práce a o narovnání konkurenčních podmínek mezi podniky působícími na vnitřním trhu EU a subjekty využívajícími neetické či environmentálně neudržitelné výrobní postupy mimo EU.

Rozsah působnosti

Směrnice CSDDD (Corporate Sustainability Due Diligence Directive) se podle aktuálně platného znění vztahuje na společnosti se sídlem v EU, které splňují obě následující podmínky:

  • mají více než 1 000 zaměstnanců a
  • dosahují celosvětového čistého obratu přesahujícího 450 mil. EUR.

Stejná kritéria se uplatní rovněž na společnosti se sídlem mimo EU, pokud:

  • dosahují na území EU čistého obratu přesahujícího 450 mil. EUR, nebo
  • působí v EU prostřednictvím franšízových či licenčních modelů, které splňují výše uvedené prahové hodnoty.

Legislativní vývoj v roce 2025 a Omnibus balíček

V průběhu roku 2025 však došlo k zásadnímu politickému posunu v přístupu k udržitelnostní regulaci EU. V prosinci 2025 Evropský parlament schválil soubor úprav v rámci tzv. Omnibus balíčku, jehož cílem je snížit regulatorní zátěž podniků a posílit konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Tyto úpravy se týkají mimo jiné i směrnice CSDDD.

Je důležité zdůraznit, že Omnibus v této fázi nepředstavuje finální právní stav. Navržené změny musí být:

  • formálně potvrzeny Radou EU,
  • zveřejněny v Úředním věstníku EU,
  • a následně promítnuty do vnitrostátní legislativy členských států.

Přesto však Omnibus představuje velmi silný indikátor budoucí podoby regulace, se kterým již nyní pracují členské státy, regulátoři i velké společnosti při plánování implementace.

Podle schválené parlamentní pozice Omnibus balíčku se předpokládá, že:

  • dojde k výraznému zúžení okruhu společností, na které se má CSDDD vztahovat, směrem k největším podnikům,
  • praktické uplatnění povinností bude oddáleno,
  • a bude posílen princip proporcionality a rizikově orientovaný přístup, zejména s cílem omezit nepřiměřené přenášení povinností na menší firmy v dodavatelských řetězcích.

Z tohoto důvodu se v současnosti nacházíme v přechodné regulatorní situaci, kdy:

  • formálně platí znění CSDDD přijaté v roce 2024,
  • avšak s vysokou mírou pravděpodobnosti bude výsledná podoba směrnice po dokončení Omnibus procesu podstatně užší a mírnější, než jak vyplývá z aktuálně platného textu.

Pro podniky, zejména ty pohybující se v rozmezí 1 000–3 000 zaměstnanců, to znamená, že je nezbytné CSDDD aktivně sledovat a zohledňovat v řízení rizik a vztazích s obchodními partnery, avšak zároveň nepředjímat plnou implementaci povinností v rozsahu původního znění, dokud nebude legislativní proces Omnibus formálně uzavřen.

Dopad CSDDD na malé a střední podniky

Malé a střední podniky (SME) nejsou přímo zahrnuty do působnosti CSDDD. Přesto budou významně ovlivněny nepřímo, zejména pokud vystupují jako:

  • dodavatelé,
  • subdodavatelé,
  • poskytovatelé služeb nebo surovin

větším podnikům, na které se směrnice vztahuje.

V praxi lze očekávat, že velké společnosti budou po svých obchodních partnerech požadovat zejména:

  • poskytování informací o pracovních podmínkách a environmentálních dopadech,
  • zavedení základních politik v oblasti lidských práv a životního prostředí,
  • spolupráci při nápravných opatřeních v případě identifikovaných rizik.

Směrnice výslovně zdůrazňuje princip proporcionality. Požadavky kladené na menší podniky mají být přiměřené jejich velikosti, povaze činností a rizikovému profilu.

Zároveň CSDDD ukládá velkým podnikům povinnost podporovat SME partnery, například prostřednictvím:

  • technické asistence,
  • sdílení know-how,
  • úpravy smluvních podmínek nebo zavádění přechodných období.

Pro řadu menších firem může být přínosem také vyšší míra standardizace požadavků, která může postupně nahradit roztříštěné a často nekonzistentní individuální dotazníky velkých odběratelů.

Hlavní povinnosti podniků podle CSDDD

Podniky, na které se CSDDD vztahuje, budou muset zejména:

  1. integrovat náležitou péči do svých politik a systémů řízení,
  2. identifikovat a hodnotit rizika v celém hodnotovém řetězci,
  3. přijímat preventivní a nápravná opatření,
  4. usilovat o smluvní záruky a systematickou spolupráci s obchodními partnery,
  5. přijmout klimatický transformační plán, kterým doloží slučitelnost svého obchodního modelu s cílem omezit globální oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou.

Občanskoprávní odpovědnost a dohled

Pokud podnik úmyslně nebo z nedbalosti poruší své povinnosti a způsobí tím újmu, může nést odpovědnost podle vnitrostátního práva.

Členské státy budou povinny zřídit nebo určit dozorový orgán s pravomocí:

  • provádět kontroly,
  • ukládat sankce,
  • zveřejňovat porušení předpisů.

Maximální výše pokut může dosáhnout až 5 % celosvětového čistého obratu společnosti.

Vztah k CSRD a dalším předpisům

CSDDD a CSRD představují vzájemně se doplňující pilíře evropského rámce udržitelnosti:

  • CSRD se zaměřuje především na reporting a zveřejňování informací,
  • CSDDD klade důraz na řízení rizik, procesy a odpovědnost.

Společnosti reportující podle CSRD budou považovány za splňující oznamovací povinnosti CSDDD, nikoli však nutně všechny procesní a hmotněprávní požadavky směrnice.

CSDDD je rovněž propojena s dalšími právními akty EU, zejména:

  • nařízením o odlesňování (EUDR),
  • CBAM,
  • směrnicí proti greenwashingu,
  • nařízením o zákazu výrobků pocházejících z nucené práce.

 

Zdroje:

  1. European Union (2024). Directive (EU) 2024/… on Corporate Sustainability Due Diligence. Official Journal of the EU. Dostupný z: https://eur-lex.europa.eu
  2. EY denkstatt (2024). CSDDD – Summary of the EU Directive. Dostupný z: https://www.ey.com
  3. Peyton Legal (2024). Směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CS3D). Dostupný z:
    https://www.peytonlegal.cz/smernice-o-nalezite-peci-podniku-v-oblasti-udrzitelnosti-cs3d/
  4. European Commission (2025). Omnibus Package on Sustainability Reporting Simplification. Available at:
    https://commission.europa.eu
Přejít nahoru