Co už platí a co se teprve chystá (stav k lednu 2026)

Nařízení (EU) 2024/1781 („ESPR“) vytváří rámec, podle kterého bude Evropská komise postupně stanovovat konkrétní ekodesignové požadavky pro jednotlivé skupiny výrobků prostřednictvím delegovaných aktů (nařízení v přenesené pravomoci).

Jinými slovy: samotné ESPR už je účinné a přímo použitelné, ale většina praktických povinností pro konkrétní výrobky začne reálně dopadat až s přijetím a nabytím účinnosti těchto delegovaných aktů. 

Účinnost nařízení: nařízení vstoupilo v účinnost 18. července 2024 (20. den po vyhlášení v Úředním věstníku EU) podle čl. 80 ESPR.

Legislativní proces

Rámec je přijatý, běží implementace přes „working plan“

Komise v dubnu 2025 vydala sdělení – pracovní plán „Ecodesign for sustainable products and energy labelling working plan 2025–2030“ (COM(2025) 187), který určuje, na které výrobky se má soustředit příprava pravidel do roku 2030.

V tomto pracovním plánu Komise potvrzuje, že mezi priority ESPR patří zejména:

• železo a ocel, hliník,
• textil (zejména oděvy a obuv),
• nábytek včetně matrací,
• dále pneumatiky, detergenty, barvy, maziva, chemikálie a také ICT/elektronika (a další energeticky významné výrobky). 

Delegované akty: nejdříve účinnost, potom aplikace (s odkladem)

Delegované akty jsou klíčové, protože teprve ty stanoví konkrétní parametry (životnost, opravitelnost, recyklovaný obsah atd.) pro konkrétní skupiny výrobků. Reálné povinnosti pro konkrétní výrobkové skupiny začnou dopadat postupně, přičemž první náběh lze očekávat nejdříve od roku 2026, v praxi však převážně v letech 2027 a později, v závislosti na datu přijetí a použitelnosti jednotlivých delegovaných aktů Komise.

1. Na co se ESPR vztahuje

ESPR se vztahuje na výrobky uváděné na trh EU bez ohledu na to, zda jsou vyrobené v EU nebo mimo EU.

Zároveň ESPR nepokrývá všechny „produkty“ bez výjimky – konkrétní výluky a hranice působnosti jsou vymezeny přímo v nařízení.

2. Jaké požadavky může Komise stanovit

ESPR umožňuje nastavovat požadavky jak na výkonnost výrobku, tak na informace o výrobku. V samotném nařízení je výslovně uvedeno, že ekodesignové požadavky mohou zlepšovat např. durability, reliability, reusability, upgradability, repairability, recycled content, energy efficiency, recyclability atd. (seznam „product aspects“ v nařízení).

3. Digitální pas výrobku (Digital Product Passport, DPP) 

DPP je jeden z klíčových nástrojů ESPR. Má zpřístupňovat relevantní informace prostřednictvím digitálního nosiče (např. QR kód). Evropská komise uvádí příklady: spotřebitelé mohou získat informace o opravitelnosti nebo uhlíkové stopě, různí aktéři v řetězci pak uvidí „to, co je relevantní pro ně“.

Registr digitálních pasů: pevné datum v ESPR

Podle čl. 13 ESPR platí, že do 19. července 2026 má Komise zřídit digitální registr, který bezpečně ukládá minimálně „unique identifiers“ (jedinečné identifikátory) pro DPP.

4. Zákaz ničení neprodaného zboží  

Povinnost zveřejňovat informace o vyřazeném neprodaném spotřebním zboží

Nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků (ESPR) zavádí povinnost zveřejňovat informace o spotřebním zboží, které bylo vyřazeno jako neprodané, s cílem omezit praxi jeho systematického ničení a zvýšit transparentnost v dodavatelských řetězcích.

Zákaz ničení neprodaného spotřebního zboží (oděvy, doplňky, obuv)

ESPR dále zavádí přímý zákaz ničení vybraného neprodaného spotřebního zboží, který je zakotven v čl. 25 nařízení a vztahuje se na výrobky vymezené v příloze VII.

Konkrétně platí, že:

• od 19. července 2026 je zakázáno ničit neprodané spotřební zboží uvedené v příloze VII,
  přičemž v současné podobě tato příloha zahrnuje zejména oděvy, oděvní doplňky a obuv,
• zákaz se nevztahuje na mikro a malé podniky,
• pro střední podniky začne zákaz platit až od 19. července 2030.

Nařízení zároveň poskytuje Evropské komisi pravomoc tento režim dále rozvíjet, a to zejména:

• rozšířit přílohu VII o další kategorie spotřebního zboží prostřednictvím delegovaných aktů,
• stanovit výjimky prostřednictvím delegovaných aktů, například v případech, kdy:
  • výrobky představují zdravotní, hygienické nebo bezpečnostní riziko,
  • výrobky jsou poškozené nebo nevhodné k dalšímu použití,
  • výrobky porušují práva duševního vlastnictví (např. padělky) apod.

Firmy, které mají povinnost zveřejňovat informace o neprodaném zboží podle ESPR, sice mají stanovené obecné požadavky v samotném nařízení, ale konkrétní strukturovaný formát a metodika zveřejňování zatím není definována závazným prováděcím aktem.

Praxe vykazování tedy může být zatím postavena na dosud dostupné odborné interpretaci a připravovaných dokumentech Komise.

Jak firmy mohou ovlivnit podobu požadavků

Evropská komise ve svém pracovním plánu pro ekodesign udržitelných výrobků a energetické štítkování na období 2025–2030 výslovně uvádí, že příprava delegovaných aktů v rámci ESPR bude probíhat za aktivního zapojení zainteresovaných stran.

Podle Komise je cílem zajistit, aby budoucí ekodesignové požadavky byly technicky proveditelné, ekonomicky přiměřené a reflektovaly specifika jednotlivých odvětví (podle Evropské komise, 2025).

Klíčovou roli v tomto procesu hraje Ecodesign Forum, které Komise zřídila jako platformu pro strukturovaný dialog mezi zástupci průmyslu, dovozci, malými a středními podniky, spotřebitelskými organizacemi, nevládními organizacemi, akademickou sférou a vnitrostátními orgány.

Ecodesign Forum slouží jako místo, kde jsou představovány záměry Komise, diskutovány dopadové studie a předběžné návrhy požadavků a kde mají účastníci možnost vznášet připomínky ještě před formálním zahájením legislativního procesu (Evropská komise, 2025).

Součástí přípravy každého delegovaného aktu jsou rovněž veřejné konzultace, které Komise vyhlašuje prostřednictvím portálu Have Your Say. Do těchto konzultací se mohou zapojit nejen výrobci a dovozci, ale i další hospodářské subjekty, oborové asociace, odborná veřejnost a spotřebitelé.

Připomínky lze předkládat ve všech oficiálních jazycích EU, včetně češtiny (Evropská komise, 2025).

Aktivní účast v konzultačních procesech tak může vést ke zmírnění regulatorních dopadů, lepší predikovatelnosti povinností a efektivnějšímu nastavení přechodných období.

Zdroje:

1. European Union (2024) Regulation (EU) 2024/1781 of the European Parliament and of the Council of 13 June 2024 establishing a framework for the setting of ecodesign requirements for sustainable products (ESPR). EUR-Lex. Dostupný z: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2024/1781/oj/eng
2. European Commission (n.d.) Ecodesign for Sustainable Products Regulation (ESPR). European Commission website. Dostupný z: https://commission.europa.eu/energy-climate-change-environment/standards-tools-and-labels/products-labelling-rules-and-requirements/ecodesign-sustainable-products-regulation_en
3. European Commission (2025) Communication from the Commission: Ecodesign for sustainable products and energy labelling working plan for 2025–2030 (COM(2025) 187 final, 16 April 2025). EUR-Lex (PDF). Dostupný z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:52025DC0187
4. European Commission (2024) More environmentally sustainable and circular products. Dostupný z: https://ec.europa.eu/newsroom/growth/items/769584/