Rámec tvoří zejména tyto normy:

1. Směrnice EPBD IV (recast) – energetická náročnost a emise budov,
2. Směrnice o energetické účinnosti (EED) – úspory energie na úrovni systému,
3. EU Taxonomie – definice udržitelných ekonomických činností v oblasti výstavby a renovací,
4. Nařízení EU o stavebních výrobcích (CPR 2024) – environmentální informace o stavebních produktech.

Všechny tyto právní akty jsou již na úrovni EU platné a čekají na plnou transpozici do české legislativy, která má proběhnout:

• do konce roku 2025 (zákony),
• v průběhu roku 2026 (prováděcí vyhlášky).

NZEB, ZEB a „ZEBra“ – terminologie v praxi

NZEB (Nearly Zero-Energy Building)

• platný standard pro novostavby v současnosti,
• velmi nízká energetická náročnost,
• část energie pokryta z obnovitelných zdrojů.

ZEB (Zero-Emission Building)

• nový standard podle EPBD IV,
• nulové emise z fosilních paliv na místě,
• velmi nízké provozní emise skleníkových plynů,
• povinné pro všechny novostavby od roku 2030.

ZEBra (terminologie používaná v ČR)

• označení pro renovované budovy, které dosahují nulových nebo velmi nízkých emisí,
• nejde o oficiální pojem EU, ale o ustálený termín v české odborné praxi.

Požadavky na renovace budov

EPBD IV klade na renovace mírnější požadavky než na novostavby, ale zavádí jasný trajektoriální přístup:

• cílem je postupná dekarbonizace stávajícího fondu,
• členské státy musí přijmout národní plány renovací budov,
• důraz je kladen na:
  • snižování spotřeby primární energie,
  • postupné vyřazování fosilních zdrojů,
  • zvyšování podílu obnovitelných zdrojů.

EU Taxonomie

Referenční budovou je dnes typicky objekt s horší energetickou třídou C, bez obnovitelných zdrojů a s průměrnou obálkou.

EU taxonomie stanoví, kdy lze výstavbu nebo renovaci považovat za environmentálně udržitelnou z pohledu financování.

U nových nebo zásadně rekonstruovaných nerezidenčních budov se posuzuje, zda spotřebují alespoň o 40 % méně primární energie z neobnovitelných zdrojů než srovnatelná referenční budova.

U méně rozsáhlých renovací stačí pro splnění taxonomických kritérií prokazatelné zlepšení – typicky snížení spotřeby primární energie alespoň o 10 %. Tyto prahové hodnoty slouží jako minimální hranice pro „zelenou“ kvalifikaci projektu a mají přímý dopad na jeho financování, nikoli jako obecná stavební povinnost.

Možnosti „nulování“ emisí

EPBD IV umožňuje dosáhnout bezemisnosti kombinací:

• energetických úspor,
• lokálních obnovitelných zdrojů,
• off-site OZE (např. nákup zelené elektřiny),
• napojení na dekarbonizované teplárny.

Směrnice výslovně počítá se synergickými efekty:
teplárny a centrální zdroje tepla mají vlastní povinnosti dekarbonizace, což usnadní plnění požadavků u budov napojených na tyto systémy.

Sdílení energie a Lex OZE

V České republice umožní novela energetického zákona známá jako Lex OZE rozvoj sdílení elektřiny, agregace flexibility a ukládání energie prostřednictvím akumulace. Tato opatření vycházejí především ze směrnice o energetické účinnosti (EED), která se zaměřuje na snižování spotřeby energie v celém energetickém systému a na efektivnější využívání obnovitelných zdrojů.

Sdílení energie by mělo být plně funkční od července 2026 a vytvoří důležité systémové podmínky pro plnění požadavků směrnice EPBD IV na snižování provozních emisí budov, zejména u bytových domů a veřejných budov.

Nařízení EU o stavebních výrobcích (CPR 2024)

V lednu 2025 vstoupilo v platnost nařízení EU o stavebních výrobcích, které nahrazuje pravidla z roku 2011.

Hlavní přínosy:

• zavedení digitálních pasů výrobků (Digital Product Passport),
• dostupnost dat o:
  • technických vlastnostech,
  • bezpečnosti,
  • environmentálních parametrech,
  • uhlíkové stopě výrobků,
  • možnost spolehlivého výpočtu uhlíkové stopy celé budovy.

Nařízení podporuje:

• prefabrikaci,
• modulární výstavbu,
• výstavbu mimo staveniště (off-site construction).

Podle Evropské komise mohou tyto metody

• snížit stavební odpad o 10–15 % během výrobní a realizační fáze,
• zkrátit dobu výstavby,
• usnadnit demontáž a opětovné použití prvků na konci životního cyklu.

Praktické shrnutí dopadů rámce pro udržitelnost budov

Právní rámec EU jednoznačně směřuje k tomu, že:

1. novostavby bezemisní od roku 2030 nejsou volbou, ale povinností,
2. renovace se stanou klíčovým nástrojem plnění klimatických cílů,
3. data o energetické a uhlíkové náročnosti budov a materiálů budou zásadní pro:

• financování,
• oceňování,
• splnění požadavků EU Taxonomie a ESG reportingu.

Zdroje:

1. European Union. (2024). Directive (EU) 2024/1275 on the energy performance of buildings (recast – EPBD IV). Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2024/1275/oj
2. European Commission. (2023). Energy Efficiency Directive (EU) 2023/1791. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2023/1791/oj
3. European Commission. (2023). EU Taxonomy Climate Delegated Act. Dostupné z: https://finance.ec.europa.eu/sustainable-finance/tools-and-standards/eu-taxonomy-sustainable-activities_en
4. European Union. (2024). Regulation (EU) 2024/3110 laying down harmonised rules for the marketing of construction products (CPR). Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2024/3110/oj
5. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. (2024). Národní klimaticko-energetický plán ČR. Dostupné z: https://www.mpo.cz
6. Šance pro budovy. (2023). Plán dekarbonizace budov – roadmapa. Dostupné z: https://www.sanceprobudovy.cz