Evropská unie se ochraně biologické rozmanitosti věnuje systematicky již několik desetiletí. Základ právního rámce položily zejména směrnice o ochraně ptáků a o ochraně přírodních stanovišť, přijaté v návaznosti na mezinárodní závazky, včetně Úmluvy o biologické rozmanitosti z roku 1992.

Tyto směrnice vytvořily právní základ pro ochranu ohrožených druhů a stanovišť a pro vznik soustavy chráněných území Natura 2000.

V následujících letech EU postupně rozvíjela komplexní politický a regulační rámec, který propojuje ochranu biodiverzity s klimatickou politikou, zemědělstvím, lesnictvím, vodním hospodářstvím, využíváním půdy, financováním i povinnostmi podniků v oblasti reportingu udržitelnosti.

Klíčové politiky EU v oblasti biologické rozmanitosti

Mezi hlavní evropské politiky a právní nástroje upravující ochranu biodiverzity patří zejména:

1. Evropská zelená dohoda
2. Strategie EU pro biologickou rozmanitost do roku 2030
3. Směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích a soustava Natura 2000
4. Nařízení o obnově přírody
5. CSRD a evropské standardy pro reporting udržitelnosti (ESRS E4)
6. Lesní strategie EU do roku 2030
7. Nařízení o odlesňování (EUDR)
8. Rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí
9. Rámcová směrnice o vodě
10. Strategie EU pro půdu do roku 2030
11. Iniciativa EU pro opylovače
12. Nařízení o invazivních cizích druzích
13. Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu
14. Finanční nástroje na podporu ochrany biodiverzity

Evropská zelená dohoda

Evropská zelená dohoda, představená v roce 2019, představuje strategický rámec pro transformaci evropské ekonomiky s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.

Zahrnuje široké spektrum politik a legislativních iniciativ, které se dotýkají energetiky, dopravy, průmyslu, zemědělství, využívání zdrojů, výzkumu a inovací.

Ochrana biologické rozmanitosti a ekosystémů je jedním z klíčových environmentálních pilířů Zelené dohody.

Její cíle jsou rozpracovány zejména prostřednictvím Strategie EU pro biologickou rozmanitost do roku 2030 a souvisejících právních předpisů.

Strategie EU pro biologickou rozmanitost do roku 2030

Strategie EU pro biologickou rozmanitost do roku 2030 je zastřešující politický dokument, jehož cílem je zastavit a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti v Evropě a zajistit dlouhodobou odolnost ekosystémů. Strategie je jedním ze základních pilířů Evropské zelené dohody.

Strategie stanovuje soubor konkrétních cílů, kterých má být dosaženo do roku 2030, zejména:

• ochrana alespoň 30 % pevniny a 30 % mořských oblastí EU,
• přísná ochrana významné části chráněných území,
• obnova alespoň 25 000 km evropských řek do stavu s volným tokem,
• snížení používání a rizik chemických pesticidů o 50 %,
• výsadba minimálně 3 miliard stromů při respektování ekologických principů,
• zastavení a zvrácení úbytku opylovačů,
• mobilizace nejméně 20 miliard EUR ročně na ochranu biodiverzity z veřejných i soukromých zdrojů.

Součástí strategie je také důraz na začlenění hodnoty přírodního kapitálu a biologické rozmanitosti do hospodářských rozhodnutí a obchodních praktik, včetně zapojení podniků a finančního sektoru.

Implementace strategie je monitorována prostřednictvím Znalostního centra pro biodiverzitu, které slouží jako centrální platforma pro data, analýzy a hodnocení pokroku.

Směrnice o ptácích, směrnice o stanovištích a Natura 2000

Směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích tvoří základ závazné ochrany přírody v EU. Společně jsou označovány jako „směrnice o přírodě“ a jejich cílem je zajistit zachování nejcennějších druhů a stanovišť na území členských států.

Směrnice o ptácích chrání více než 500 druhů volně žijících ptáků přirozeně se vyskytujících v EU. Směrnice o stanovištích se zaměřuje na ochranu více než 1 000 druhů živočichů a rostlin a více než 200 typů přírodních stanovišť.

Na jejich základě vznikla soustava Natura 2000, největší koordinovaná síť chráněných území na světě. Tvoří ji zvláštní oblasti ochrany a ptačí oblasti, které dnes pokrývají přibližně 18,7 % pevniny a kolem 9 % mořských oblastí EU.

Členské státy jsou povinny každých šest let reportovat stav chráněných druhů a stanovišť. Výsledky jsou zveřejňovány ve zprávě o stavu přírody v EU.

Nařízení o obnově přírody

Nařízení o obnově přírody bylo přijato v roce 2024 a představuje první komplexní právně závazný rámec EU zaměřený přímo na obnovu degradovaných ekosystémů.

Stanovuje povinnost členských států zavést opatření k obnově suchozemských, sladkovodních, pobřežních i mořských ekosystémů.

Nařízení zavádí závazné cíle obnovy, povinnost vypracovat národní plány obnovy přírody a pravidelně reportovat dosažený pokrok.

Cílem je postupně zlepšit stav ekosystémů, zvýšit jejich odolnost vůči změně klimatu a podpořit dlouhodobé poskytování ekosystémových služeb.

Lesní strategie EU do roku 2030

Strategie EU pro lesnictví do roku 2030 je klíčovou iniciativou Evropské zelené dohody. Zaměřuje se na udržitelné hospodaření v lesích, zvyšování jejich odolnosti, obnovu degradovaných lesních ekosystémů a posílení jejich role při ochraně biodiverzity a klimatu.

Strategie podporuje ekologicky šetrné lesnické postupy, zlepšení monitoringu lesů a lepší integraci lesnictví do širších politik ochrany přírody.

Rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí

Rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí usiluje o dosažení dobrého stavu evropských moří prostřednictvím ekosystémového přístupu. Zaměřuje se na omezení tlaků, jako je nadměrný rybolov, znečištění, eutrofizace nebo odpad v mořích, a na ochranu mořské biologické rozmanitosti.

Rámcová směrnice o vodě

Rámcová směrnice o vodě stanoví cíl dosáhnout dobrého ekologického a chemického stavu všech povrchových a podzemních vod v EU. Klíčovým nástrojem je integrované řízení povodí, které propojuje ochranu vodních ekosystémů s hospodářským využíváním vody.

Strategie EU pro půdu do roku 2030

Strategie EU pro půdu do roku 2030 vytváří rámec pro ochranu a obnovu půdních ekosystémů s cílem dosáhnout zdravé půdy do roku 2050. Zaměřuje se na prevenci degradace půdy, omezení znečištění a podporu udržitelného hospodaření.

Iniciativa EU pro opylovače

Iniciativa EU pro opylovače reaguje na výrazný úbytek volně žijících opylovačů v Evropě. Zaměřuje se na zlepšení znalostí o příčinách úbytku, zavádění cílených opatření a zapojení veřejnosti a zainteresovaných aktérů.

Nařízení o invazivních cizích druzích

Nařízení o invazivních cizích druzích stanoví jednotný rámec pro prevenci zavlékání nepůvodních druhů, jejich včasné odhalování a řízení jejich šíření. Členské státy pravidelně reportují pokrok a využívají společné informační nástroje pro sdílení dat.

Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu

Strategie EU pro adaptaci na změnu klimatu podporuje systematické zvyšování odolnosti ekosystémů i společnosti.

Řešení založená na přírodě jsou jedním z klíčových nástrojů pro zvládání dopadů klimatických změn a ochranu biodiverzity.

Financování ochrany biodiverzity

Ochrana biologické rozmanitosti je podporována prostřednictvím celé řady finančních nástrojů EU, zejména:

• programu LIFE,
• programu Horizon Europe,
• Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu,
• fondů politiky soudržnosti a národních rozpočtů.

Tyto nástroje podporují projekty zaměřené na ochranu, obnovu a udržitelné využívání ekosystémů napříč EU.