Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti
Koho se povinnost týká a kdy začíná
Původní harmonogram CSRD počítal s tím, že „druhá vlna“ dalších velkých podniků začne reportovat dříve.
V dubnu 2025 však EU přijala tzv. Stop-the-clock směrnici, která posunula u vybraných kategorií podniků začátek povinného reportingu o dva roky, zjednodušeně: z roku 2026 na 2028 pro subjekty, které dosud nehlásily podle směrnice (EU) 2025/794.
MFČR uvádí posun z 2026 na 2028 pro účetní jednotky, které dosud neměly povinnost zprávy podávat.
V českém právu je CSRD transponována částečně do zákona o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.) v části „Zpráva o udržitelnosti“ (§ 32f a násl.). (podle zákona o účetnictví a informací MFČR).
Prakticky v ČR: kdo je dnes ve „vstupní“ povinné skupině
V ČR se povinnost vyhotovit zprávu o udržitelnosti (v režimu ZoÚ) váže na účetní jednotky, které jsou:
- subjektem veřejného zájmu,
- velkou účetní jednotkou, a zároveň
- k rozvahovému dni překročí průměrný počet 1 000 zaměstnanců. (podle novely zákona o účetnictví č. 316/2025 Sb.; KAČR k tomu vydala shrnutí).
Doporučený postup přípravy na ESRS reporting
Proces přípravy a tvorby zprávy podle ESRS lze prakticky rozdělit do pěti fází:
- Přípravná analytická fáze
- Sběr dat
- Vypracování zprávy
- Ověření (assurance)
- Zpětná vazba pro zlepšení
1. Přípravná analytická fáze
1.1 Řízení udržitelnosti – kdo, jak a proč
Nejdříve si nastavte řízení udržitelnosti a reporting tak, aby bylo jasné:
- kdo je vlastník témat ESG,
- kdo je vlastník dat,
- kdo odpovídá za kvalitu a kontrolu (governance),
- kdo schvaluje výsledné zveřejnění.
Současně si vyjasněte, pro koho je zpráva určena (regulátor, investoři/banky, obchodní partneři, zaměstnanci), a jaký má mít vedle splnění povinnosti i praktický přínos.
1.2 Analýza dvojí materiality
Analýza dvojí materiality identifikuje, která témata udržitelnosti jsou pro podnik nejvýznamnější, a to z pohledu :
- finanční materiality (rizika a příležitosti pro výkonnost / cash-flow / hodnotu) i
- dopadové materiality (dopady podniku na lidi a životní prostředí).
Postup obvykle zahrnuje:
- mapování aktivit, obchodních vztahů a hodnotového řetězce,
- stakeholder dialog (výběr relevantních skupin a dokumentace postupu),
- hodnocení dopadů, rizik a příležitostí (IROs) a jejich významnosti.
Pro praxi je užitečné opřít se o implementační materiály EFRAG, včetně seznamu datapoints (IG3), který podnikům pomáhá strukturovat gap analýzu. (podle EFRAG IG3)
1.3 GAP analýza dat
Po identifikaci materiálních témat proveďte GAP analýzu:
- co už měříte a v jaké kvalitě,
- co chybí,
- co je potřeba doplnit (metodiky, definice, systémy, kontroly).
2. Sběr dat
Nejčastější úskalí:
- vysoká pracnost získání dat napříč firmou a řetězcem,
- nekonzistentní definice (stejné „KPI“ v různých reportech znamená různé věci),
- chybějící procesy kontroly kvality dat.
ESRS obsahují velmi rozsáhlé množství datapoints; v praxi se často pracuje se seznamem EFRAG, který uvádí 1 178 datapoints (kombinace povinných a podmíněných dle materiality).
Doporučení:
- definovat vlastníky dat a zdroje,
- nastavit interní kontrolní kroky,
- minimalizovat ruční sběr,
- školit vlastníky dat.
3. Vypracování zprávy
ESRS definují požadavky na strukturu a kvalitativní charakteristiky zveřejnění. V praxi je klíčové:
- jasné oddělení „obecných“ informací a zveřejnění po tématech (viz obrázek Vzorová struktura zprávy),
- jednoznačná dohledatelnost datapoints a odkazů na požadavky standardu,
- vazba na finanční reporting, kde je to relevantní.
Digitální formát (XHTML / XBRL tagging) a vazba na ESAP
Zpráva o udržitelnosti musí být zveřejněna v jednotném elektronickém formátu, který navazuje na formát ESEF používaný pro finanční reporting. Cílem je, aby zveřejněné informace nebyly pouze čitelné pro člověka, ale také strojově čitelné a strukturované.
Součástí tohoto přístupu je digitální značkování (tagování) jednotlivých zveřejnění podle XBRL taxonomie pro ESRS. Tato taxonomie přiřazuje každému požadovanému údaji jednoznačný digitální „štítek“, který umožňuje automatizované zpracování, porovnávání a analýzu dat napříč firmami a státy.
EFRAG v současnosti na ESRS XBRL taxonomii pracuje. Povinnost digitálního tagování bude závazná až po formálním schválení příslušného prováděcího předpisu a taxonomie na úrovni EU.
Do té doby je důležité, aby firmy už při přípravě zprávy pracovaly se strukturou a logikou ESRS tak, aby bylo digitální označení v budoucnu technicky zvládnutelné bez zásadních úprav reportu.
ESAP (European Single Access Point) – kde budou zprávy dostupné
European Single Access Point (ESAP) je centrální evropská platforma, jejímž cílem je shromáždit a zpřístupnit na jednom místě všechny veřejné informace o udržitelnosti a financích, včetně zpráv o udržitelnosti podle CSRD/ESRS.
Právě digitální formát (XHTML + XBRL tagging) je klíčovým technickým předpokladem fungování ESAP. Díky jednotné struktuře a značkování budou moci být údaje ze zpráv:
- automaticky nahrávány do ESAP,
- vyhledatelné a porovnatelné napříč firmami a sektory,
- využitelné pro investory, banky, regulátory i veřejnost bez nutnosti manuálního zpracování.
Podle informací ESMA má být platforma ESAP spuštěna pro veřejnost od července 2027. Nahrávání dat do ESAP bude probíhat postupně, v návaznosti na jednotlivé právní povinnosti (CSRD, SFDR, EU Taxonomie aj.) a technickou připravenost digitálního reportingu.
4. Ověření externím auditorem (assurance)
Podle směrnice CSRD je povinné pouze ověření s omezenou jistotou (limited assurance).
To znamená, že
- auditor ověřuje, zda nenašel nic, co by naznačovalo významnou nesprávnost,
- nejde o hluboké testování dat, procesů a odhadů jako u finančního auditu.
Limited assurance je jediná úroveň, která je dnes právně závazná.
V českém právu novela ZoÚ zároveň výslovně stanoví, že zpráva o udržitelnosti musí být ověřena auditorem.
5. Zpětná vazba a zlepšování
Po prvním roce reportingu si nastavte retrospektivu:
- co bylo nejnáročnější (data, metodiky, scope),
- kde byly nejslabší kontroly,
- jaké části šly dobře automatizovat,
- co zjednodušit pro další rok.
Zdroje:
- European Parliament and Council of the European Union (2025). Directive (EU) 2025/794 of 14 April 2025 amending Directives (EU) 2022/2464 and (EU) 2024/1760 as regards the dates from which Member States are to apply certain corporate sustainability reporting and due diligence requirements. Official Journal of the European Union. Dostupný z: https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2025/794/oj/eng
- Ministerstvo financí ČR (2025). Zveřejňování informací o udržitelnosti (CSRD – informace k transpozici a posunu povinností). Dostupný z: https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/financovani-udrzitelnosti/ramec-eu-pro-financovani-udrzitelnosti/zverejnovani-informaci-o-udrzitelnosti
- KOMORA AUDITORŮ ČESKÉ REPUBLIKY (2025). Navýšení hranice počtu zaměstnanců pro povinnost sestavovat zprávu o udržitelnosti (zákon č. 316/2025 Sb.). Dostupný z: https://www.kacr.cz/navyseni-hranice-poctu-zamestnancu-pro-povinnost-sestavovat-zpravu-o-udrzitelnosti
- Zákony pro lidi (2025). Zákon č. 316/2025 Sb. (novela zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví – úpravy § 32f). Dostupný z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2025-316
- EFRAG (2024). Digital Reporting with XBRL (ESRS XBRL taxonomy workstream). Dostupný z: https://www.efrag.org/en/sustainability-reporting/esrs-workstreams/digital-reporting-with-xbrl
- European Commission (2024). FAQs – Corporate sustainability reporting (assurance standards timelines; machine-readable reporting). Dostupný z: https://finance.ec.europa.eu/document/download/c4e40e92-8633-4bda-97cf-0af13e70bc3f_en?filename=240807-faqs-corporate-sustainability-reporting_en.pdf
- ESMA (n.d.). European Single Access Point (ESAP) – timeline and phases. Dostupný z: https://www.esma.europa.eu/esmas-activities/data/european-single-access-point-esap
