Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti

ESG reporting

Koho se povinnost týká a kdy začíná

Původní harmonogram CSRD počítal s tím, že „druhá vlna“ dalších velkých podniků začne reportovat dříve.

V dubnu 2025 však EU přijala tzv. Stop-the-clock směrnici, která posunula u vybraných kategorií podniků začátek povinného reportingu o dva roky, zjednodušeně: z roku 2026 na 2028 pro subjekty, které dosud nehlásily podle směrnice (EU) 2025/794.

MFČR uvádí posun z 2026 na 2028 pro účetní jednotky, které dosud neměly povinnost zprávy podávat.

V českém právu je CSRD transponována částečně do zákona o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.) v části „Zpráva o udržitelnosti“ (§ 32f a násl.). (podle zákona o účetnictví a informací MFČR).

Prakticky v ČR: kdo je dnes ve „vstupní“ povinné skupině

V ČR se povinnost vyhotovit zprávu o udržitelnosti (v režimu ZoÚ) váže na účetní jednotky, které jsou:

  • subjektem veřejného zájmu,
  • velkou účetní jednotkou, a zároveň
  • k rozvahovému dni překročí průměrný počet 1 000 zaměstnanců. (podle novely zákona o účetnictví č. 316/2025 Sb.; KAČR k tomu vydala shrnutí).

Doporučený postup přípravy na ESRS reporting

Proces přípravy a tvorby zprávy podle ESRS lze prakticky rozdělit do pěti fází:

  1. Přípravná analytická fáze
  2. Sběr dat
  3. Vypracování zprávy
  4. Ověření (assurance)
  5. Zpětná vazba pro zlepšení
 

1. Přípravná analytická fáze 

1.1 Řízení udržitelnosti – kdo, jak a proč

Nejdříve si nastavte řízení udržitelnosti a reporting tak, aby bylo jasné:

  • kdo je vlastník témat ESG,
  • kdo je vlastník dat,
  • kdo odpovídá za kvalitu a kontrolu (governance),
  • kdo schvaluje výsledné zveřejnění.

Současně si vyjasněte, pro koho je zpráva určena (regulátor, investoři/banky, obchodní partneři, zaměstnanci), a jaký má mít vedle splnění povinnosti i praktický přínos.

1.2 Analýza dvojí materiality

Analýza dvojí materiality identifikuje, která témata udržitelnosti jsou pro podnik nejvýznamnější, a to z pohledu :

  1. finanční materiality (rizika a příležitosti pro výkonnost / cash-flow / hodnotu) i
  2. dopadové materiality (dopady podniku na lidi a životní prostředí).

Postup obvykle zahrnuje:

  1. mapování aktivit, obchodních vztahů a hodnotového řetězce,
  2. stakeholder dialog (výběr relevantních skupin a dokumentace postupu),
  3. hodnocení dopadů, rizik a příležitostí (IROs) a jejich významnosti.

Pro praxi je užitečné opřít se o implementační materiály EFRAG, včetně seznamu datapoints (IG3), který podnikům pomáhá strukturovat gap analýzu. (podle EFRAG IG3)

1.3 GAP analýza dat

Po identifikaci materiálních témat proveďte GAP analýzu:

  • co už měříte a v jaké kvalitě,
  • co chybí,
  • co je potřeba doplnit (metodiky, definice, systémy, kontroly).

2. Sběr dat

Nejčastější úskalí:

  1. vysoká pracnost získání dat napříč firmou a řetězcem,
  2. nekonzistentní definice (stejné „KPI“ v různých reportech znamená různé věci),
  3. chybějící procesy kontroly kvality dat.

ESRS obsahují velmi rozsáhlé množství datapoints; v praxi se často pracuje se seznamem EFRAG, který uvádí 1 178 datapoints (kombinace povinných a podmíněných dle materiality). 

Doporučení:

  • definovat vlastníky dat a zdroje,
  • nastavit interní kontrolní kroky,
  • minimalizovat ruční sběr,
  • školit vlastníky dat.

3. Vypracování zprávy

ESRS definují požadavky na strukturu a kvalitativní charakteristiky zveřejnění. V praxi je klíčové:

  • jasné oddělení „obecných“ informací a zveřejnění po tématech (viz obrázek Vzorová struktura zprávy),
  • jednoznačná dohledatelnost datapoints a odkazů na požadavky standardu,
  • vazba na finanční reporting, kde je to relevantní.

Digitální formát (XHTML / XBRL tagging) a vazba na ESAP

Zpráva o udržitelnosti musí být zveřejněna v jednotném elektronickém formátu, který navazuje na formát ESEF používaný pro finanční reporting. Cílem je, aby zveřejněné informace nebyly pouze čitelné pro člověka, ale také strojově čitelné a strukturované.

Součástí tohoto přístupu je digitální značkování (tagování) jednotlivých zveřejnění podle XBRL taxonomie pro ESRS. Tato taxonomie přiřazuje každému požadovanému údaji jednoznačný digitální „štítek“, který umožňuje automatizované zpracování, porovnávání a analýzu dat napříč firmami a státy.

EFRAG v současnosti na ESRS XBRL taxonomii pracuje. Povinnost digitálního tagování bude závazná až po formálním schválení příslušného prováděcího předpisu a taxonomie na úrovni EU.

Do té doby je důležité, aby firmy už při přípravě zprávy pracovaly se strukturou a logikou ESRS tak, aby bylo digitální označení v budoucnu technicky zvládnutelné bez zásadních úprav reportu.

ESAP (European Single Access Point) – kde budou zprávy dostupné

European Single Access Point (ESAP) je centrální evropská platforma, jejímž cílem je shromáždit a zpřístupnit na jednom místě všechny veřejné informace o udržitelnosti a financích, včetně zpráv o udržitelnosti podle CSRD/ESRS.

Právě digitální formát (XHTML + XBRL tagging) je klíčovým technickým předpokladem fungování ESAP. Díky jednotné struktuře a značkování budou moci být údaje ze zpráv:

  • automaticky nahrávány do ESAP,
  • vyhledatelné a porovnatelné napříč firmami a sektory,
  • využitelné pro investory, banky, regulátory i veřejnost bez nutnosti manuálního zpracování.

Podle informací ESMA má být platforma ESAP spuštěna pro veřejnost od července 2027. Nahrávání dat do ESAP bude probíhat postupně, v návaznosti na jednotlivé právní povinnosti (CSRD, SFDR, EU Taxonomie aj.) a technickou připravenost digitálního reportingu.

4. Ověření externím auditorem (assurance) 

Podle směrnice CSRD je povinné pouze ověření s omezenou jistotou (limited assurance).

To znamená, že 

  • auditor ověřuje, zda nenašel nic, co by naznačovalo významnou nesprávnost,
  • nejde o hluboké testování dat, procesů a odhadů jako u finančního auditu.

Limited assurance je jediná úroveň, která je dnes právně závazná. 

V českém právu novela ZoÚ zároveň výslovně stanoví, že zpráva o udržitelnosti musí být ověřena auditorem.

5. Zpětná vazba a zlepšování

Po prvním roce reportingu si nastavte retrospektivu:

  • co bylo nejnáročnější (data, metodiky, scope),
  • kde byly nejslabší kontroly,
  • jaké části šly dobře automatizovat,
  • co zjednodušit pro další rok.
Struktura zprávy ESRS
Vzorová struktura zprávy ESRS

Zdroje:

  1. European Parliament and Council of the European Union (2025). Directive (EU) 2025/794 of 14 April 2025 amending Directives (EU) 2022/2464 and (EU) 2024/1760 as regards the dates from which Member States are to apply certain corporate sustainability reporting and due diligence requirements. Official Journal of the European Union. Dostupný z: https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2025/794/oj/eng
  2. Ministerstvo financí ČR (2025). Zveřejňování informací o udržitelnosti (CSRD – informace k transpozici a posunu povinností). Dostupný z: https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/financovani-udrzitelnosti/ramec-eu-pro-financovani-udrzitelnosti/zverejnovani-informaci-o-udrzitelnosti
  3. KOMORA AUDITORŮ ČESKÉ REPUBLIKY (2025). Navýšení hranice počtu zaměstnanců pro povinnost sestavovat zprávu o udržitelnosti (zákon č. 316/2025 Sb.). Dostupný z: https://www.kacr.cz/navyseni-hranice-poctu-zamestnancu-pro-povinnost-sestavovat-zpravu-o-udrzitelnosti
  4. Zákony pro lidi (2025). Zákon č. 316/2025 Sb. (novela zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví – úpravy § 32f). Dostupný z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2025-316
  5. EFRAG (2024). Digital Reporting with XBRL (ESRS XBRL taxonomy workstream). Dostupný z: https://www.efrag.org/en/sustainability-reporting/esrs-workstreams/digital-reporting-with-xbrl
  6. European Commission (2024). FAQs – Corporate sustainability reporting (assurance standards timelines; machine-readable reporting). Dostupný z: https://finance.ec.europa.eu/document/download/c4e40e92-8633-4bda-97cf-0af13e70bc3f_en?filename=240807-faqs-corporate-sustainability-reporting_en.pdf
  7. ESMA (n.d.). European Single Access Point (ESAP) – timeline and phases. Dostupný z: https://www.esma.europa.eu/esmas-activities/data/european-single-access-point-esap
Přejít nahoru