Debata o ESG se často vede v rovině regulace, reputace nebo společenské odpovědnosti. Méně často se ale mluví o tom, co ESG skutečně mění v samotném jádru finančního řízení.
Tato dvoudílná série se na ESG dívá jinak: ne jako na samostatnou agendu, ale jako na mechanismus, který koriguje způsob, jak firmy oceňují svoji budoucnost.
V prvním díle se zaměřím na to, co se děje uvnitř firmy – jak ESG zpřesňuje finanční modely, investiční rozhodování a ocenění aktiv. Pokud totiž předpoklady o cenách zdrojů, stabilitě dodavatelských řetězců nebo délce životnosti technologií zůstávají příliš optimistické, firma systematicky podhodnocuje riziko.
Druhý díl se podívá na opačnou stranu: co se stane, když tuto korekci neprovede management sám. V takovém případě ji provede trh prostřednictvím ceny kapitálu, rizikové prémie a přecenění očekávaného cash-flow.
Nejde tedy o to, jestli je ESG „správné“. Jde o to, zda je finanční model firmy realistický.
Díl 1: Korekce uvnitř firmy. ESG jako test realismu finančních předpokladů
Debata o ESG ve firmách se často zjednodušuje na otázku nákladů. Kolik bude stát dekarbonizace? Jak drahé budou nové technologie? Kolik administrativy přinese reporting?
Jenže skutečný problém neleží v nákladech, ale v ocenění budoucí hodnoty firmy. Finanční modely stojí na předpokladech o cenách energií, dostupnosti surovin, stabilitě dodavatelských řetězců a nebo délce životnosti technologií. Právě poslední z těchto předpokladů je obzvlášť citlivý: Jak dlouho budou aktiva skutečně generovat očekávané cash-flow? A co se stane, když se tato doba ukáže kratší, než model předpokládal?
Když se délka života aktiva zkrátí
Valuační metodiky i auditorské pokyny upozorňují, že klimatická a přechodová rizika mohou zkracovat ekonomickou životnost aktiv a zvyšovat pravděpodobnost jejich předčasného přecenění [3][4]. Pokud budoucí cash-flow aktiva nebude odpovídat původním očekáváním, jeho účetní hodnota se musí upravit. To není hypotetický scénář. Je to důsledek změny podmínek, ve kterých aktiva generují výnosy.
Studie International Valuation Standards Council upozorňuje, že integrace ESG faktorů do oceňování je stále nerovnoměrná [4]. Část trhu tedy může systematicky pracovat s parametry, které podceňují přechodová rizika. To znamená jediné: rozdíly v ocenění firem nemusí být jen otázkou efektivity, ale také realismu předpokladů. ESG v tomto smyslu není externí požadavek. Je to otázka přesnosti finančního modelu.
Riziko jako disciplinující mechanismus
Zajímavý rozměr přináší výzkum zaměřený na biodiverzitní a environmentální rizika. Studie ukazuje, že firmy vystavené těmto rizikům optimalizují svůj pracovní kapitál a snižují vázanost prostředků v provozu [1]. Riziko tady působí jako disciplinující tlak. Management je nucen lépe pracovat s kapitálem, uvolňovat hotovost a připravit se na transformační investice. ESG tak nemusí být expanzí nákladů. Může být impulzem ke zvyšování kapitálové efektivity.
Podobně empirické studie potvrzují, že ESG expozice ovlivňuje hodnotu firmy a její finanční stabilitu [9]. Trh postupně reflektuje, že rizika spojená s environmentálními a sociálními faktory nejsou externí, ale jsou ekonomicky relevantní.
Největší chyba není investovat příliš mnoho, ale špatně
Finanční diskuse o ESG v rovině „kolik to bude stát“ je druhotná. Primární otázka zní: Co se stane, pokud ESG do finančních modelů vůbec nevstoupí? Bez integrace ESG může firma:
- nadhodnotit návratnost emisně náročných projektů,
- podcenit volatilitu cash-flow,
- ignorovat riziko zkrácené životnosti aktiv,
- pracovat s příliš nízkou cenou kapitálu vzhledem k expozici.
To nejsou environmentální argumenty, ale argumenty o kvalitě finančního úsudku, kde ESG nepůsobí jako morální korekce, ale jako korekce ocenění rizika. A právě v tom spočívá skutečný finanční význam ESG.
V dalším díle se podívám na to, jak tuto korekci už dnes provádí finanční trh prostřednictvím ceny kapitálu, podmínek financování a hodnocení rizika v dodavatelských řetězcích.
Zdroje
[1] Magerakis, E. and Habib, A. (2025). Biodiversity Risk and Working Capital Management. Business Strategy and the Environment.
[2] Li, X. and Zhang, X. (2025). Climate Change Exposure and Cash Holdings. Sustainability, 17(265). Available at: https://doi.org/10.3390/su17010265
[3] PwC (2024). Impact of ESG Matters on IFRS Financial Statements. Available at: https://viewpoint.pwc.com
[4] IVSC (2024). ESG and Real Asset Valuation Perspectives. Available at: https://ivsc.org
[9] Ahmed, O. and Abu Khalaf, B. (2025). The impact of ESG on firm value: The moderating role of cash holdings. Heliyon, 11. Available at: https://doi.org/10.1016/j.heliyon.2025.e41868
[10] Microsoft (2023). Sustainability and internal carbon fee. Available at: https://www.microsoft.com/en-us/sustainability