Umělá inteligence globálně proniká do všech oblastí od průmyslu, financí a zdravotnictví až po vzdělávání, veřejnou správu a každodenní služby. Evropa dnes čelí tlaku USA a Číny, probíhá závod o talenty a zároveň roste riziko finančních i reputačních selhání špatně řízených AI projektů. Stav digitalizace veřejné i fiskální správy navíc není v členských státech jednotný, což potvrzuje index DESI, který odhaluje výrazné rozdíly mezi zeměmi a měří reálný dopad digitalizace na občany a podniky.
EU jako tvůrce ekosystému umělé inteligence
Evropská unie se při rozvoji a nasazení umělé inteligence snaží sladit několik klíčových aspektů zároveň. Jde nejen o udržení evropské ekonomické síly v prostředí rostoucí globální konkurence, ale také o vybudování ekosystému založeného na bezpečnosti, etice, ochraně práv a datové suverenitě. Téma je mimořádně aktuální: EU přijala AI Act a nastavuje pravidla, která mají umožnit rychlou adopci AI inovací bez ztráty důvěry a bezpečnosti. Cílem je vyhnout se scénáři, kdy by inovace odešly, a v Evropě zůstala jen regulace.
Tři hlavní páky tohoto modelu řízení adopce AI jsou:
- Právní rámec a ochrana práv, zejména AI Act, který definuje podmínky bezpečného a odpovědného využívání AI
- Investice do infrastruktury a superpočítačových kapacit, aby evropské firmy a výzkumné instituce měly technologické podmínky pro inovace
- Koordinace mezi členskými státy, aby se předešlo roztříštěnosti a aby byla posílena evropská digitální autonomie.
EU regulace AI
Výše zmíněný AI Act zavádí povinnosti pro vývojáře i uživatele podle rizikovosti AI systémů a zakazuje osm praktik, které představují hrozbu pro práva a svobody, například sociální bodování (hodnocení lidí podle dat o jejich chování), manipulační AI (systémy ovlivňující rozhodování zneužitím zranitelnosti uživatelů) či biometrickou identifikaci v reálném čase (rozpoznávání osob na veřejnosti bez souhlasu). AI Act vstoupil v platnost v srpnu 2024 a bude naplno účinný od srpna 2026. Implementaci podporují nástroje jako AI Pact, AI Act Service Desk, Kodex praxe pro GPAI a šablony pro zveřejnění tréninkových dat. Dohled zajišťuje Evropský úřad pro umělou inteligenci společně s národními autoritami.
Investice a infrastruktura
EU buduje superpočítačovou infrastrukturu EuroHPC, která propojuje nejvýkonnější výpočetní centra v Evropě a zpřístupňuje je výzkumným organizacím, univerzitám a průmyslu. Zatím bylo pořízeno jedenáct superpočítačů rozmístěných po celém kontinentu (zdroj: EuroHPC). Cílem je zajistit, aby klíčový výpočetní výkon pro trénování a testování pokročilých AI modelů byl dostupný v Evropě, na evropských datech a podle evropských pravidel nikoli pouze u komerčních poskytovatelů mimo EU.
Nad touto infrastrukturou vznikají tzv. AI Factories, což jsou specializovaná centra pro vývoj, trénování a bezpečné nasazení AI, která propojují superpočítačové kapacity, datové zdroje a expertní týmy z průmyslu i výzkumu. Podle posledních údajů jich je celkem devatenáct napříč 16 členskými státy a jejich propojením vytváří EU jednotný ekosystém, který kombinuje technickou suverenitu, inovační kapacitu a etický vývoj umělé inteligence (zdroj: Innovation News Network).
Program Digitální Evropa vyčlenil na tyto kapacity 400–500 milionů eur a iniciativa GenAI4EU přidává dalších 500 milionů eur na vývoj jazykových modelů a generativních aplikací pro evropské jazyky. Tyto prostředky jsou určeny pro výzkumné organizace, univerzity, malé a střední podniky, startupy a průmyslové konsorcia, která chtějí využívat infrastrukturu EuroHPC a AI Factories k vývoji, testování a nasazení AI systémů v evropském kontextu.
Koordinace mezi členskými státy
Koordinovaný plán pro AI má zabránit tomu, aby se vývoj a využití umělé inteligence v EU rozpadaly do izolovaných národních iniciativ s rozdílnými pravidly, rychlostí a prioritami. Dokument stanovuje společné cíle a směry pro členské státy, například vypracování národních strategií pro AI, zvyšování investic do výzkumu a inovací a posilování dostupnosti datových a výpočetních kapacit.
Zdrojem informací pro naplňování tohoto plánu jsou platformy AI Watch a Public Sector Tech Watch (PSTW). AI Watch je analytická služba, která monitoruje vývoj, investice, dopady a využití AI v EU, včetně mapy národních strategií AI, trendů ve výzkumu, inovacích a trhu. PSTW se zaměřuje specificky na aplikace AI ve veřejné správě a sleduje katalog více než 1 300 případů nasazení AI ve státních a veřejných institucích EU ve 33 evropských zemích.
Jak si vedou jednotlivé státy: tři modely přístupů
Evropské státy nejsou na stejné startovní čáře. Rozdíly přitom nesouvisí s velikostí ekonomiky, ale se schopností řídit změny, digitalizační historií, kvalitou datových ekosystémů a kompetencemi úředníků. Ukazují se tři převažující modely.
Model 1: Digitální průkopníci
Estonsko, Dánsko a Finsko patří mezi nejpokročilejší země v oblasti zavádění AI ve veřejné správě. Společnými znaky jsou vysoká úroveň digitalizace, důvěra občanů ve stát, jednotné řízení digitalizace napříč institucemi a schopnost rychle rozšiřovat osvědčená řešení. AI se zde uplatňuje zejména v sociálních službách, zdravotnictví a v digitálních službách, které se aktivují automaticky při životních událostech. To znamená, že občan o ně nemusí žádat, protože systém sám rozpozná vznik nároku a službu spustí. Dánsko například investuje 200 milionů DKK do testování a zavádění AI řešení a Estonsko zaznamenalo už do roku 2021 více než 50 případů využití AI ve veřejném sektoru.
Model 2: Průmysloví giganti
Francie, Německo a Španělsko staví svou AI strategii na úzkém propojení státu, průmyslu a datové infrastruktury v rámci politiky technologické suverenity. To jim umožňuje dosahovat akcelerace přesto, že implementace je často více roztříštěná než v menších digitálních ekonomikách. Španělsko například vyvíjí veřejnou infrastrukturu ALIA určenou pro španělštinu, katalánštinu, baskičtinu a galicijštinu. ALIA je plně financovaný veřejný projekt, který využívá superpočítač MareNostrum 5 v Barceloně pro trénování modelů s miliardami tokenů. Podle prohlášení španělské vlády je ALIA nadějí na vytvoření otevřené platformy pro AI, která má pomoci španělským podnikům, výzkumným institucím i státní správě, např. zavedením pilotního chatbota pro daňovou agenturu nebo nástroj pro včasnou diagnostiku srdečního selhání (zdroj: Evropská komise).
Tento přístup, tj. kombinace veřejné infrastruktury, otevřených modelů a vazby na státní i průmyslové využití, ilustruje úsilí těchto států o udržení technologické suverenity bez závislosti na globálních poskytovatelích AI, jako jsou například Microsoft, Google, Meta nebo Huawei.
Model 3: Konzervativní přístup
Česká republika je typickým příkladem země s konzervativnějším přístupem k zavádění umělé inteligence do veřejné správy. Platí to i pro řadu států ve východní a jižní Evropě. Obecně se jedná o země s nižší mírou digitalizace úřadů a kulturou orientovanou spíše na compliance než na agilní inovace. V ČR vládní dokument Národní strategie umělé inteligence (NAIS) deklaruje, že klíčovým principem je bezpečná a odpovědná AI s člověkem v centru.
Strategická ambice je značná: stát plánuje propojit výzkumnou excelenci, průmysl a veřejnou správu, vybudovat Czech AI Factory (CZAI) v Ostravě jako národní centrum pro AI a superpočítačovou infrastrukturu IT4Innovations National Supercomputing Center v Ostravě-Porubě, podpořit vznik a růst AI startupů a scale-upů a připravit právní rámec, který bude inovačně pro-inovační, ale zároveň předvídatelný. Konkrétně: Czech AI Factory bude založena konsorciem vedeným VŠB Technickou univerzitou Ostrava. Projekt zahrnuje nový superpočítač „KarolAIna“, který by měl mít přibližně 340 specializovaných AI čipů a výkon kolem 850 PFlop/s (zdroj: VŠB Technická univerzita v Ostravě). Infrastrukturní centrum IT4Innovations provozuje již dnes výkonné systémy a bylo budováno mj. v rámci projektu EuroHPC s investicí 15 milionů eur v roce 2020 (zdroj: EuroHPC).
Z hlediska implementace je pro konzervativnější státy charakteristická nerovnoměrná adopce AI. Nejrychleji postupují výzkumné týmy a velké podniky, zatímco malé a střední podniky a lokální instituce narážejí na limity v oblasti dat, financí a lidských kapacit. Do roku 2024 zavedlo umělou inteligenci pouze 4 – 6 % firem ve střední a východní Evropě, zatímco průměr EU je 13,5 %. To je stále výrazně pod ambicí EU dosáhnout 75 % do roku 2030. Region má ale silné předpoklady pro rychlejší růst – dlouhou historii vývoje špičkových technologií, vysokou úroveň vzdělávání v oblasti STEM, kvalitní technické talenty a dynamický ekosystém startupů, což představuje významnou příležitost pro nadcházející roky (zdroj: Financial Times).
Jak zvládnutá implementace AI ovlivní kvalitu služeb státu
Umělá inteligence se v Evropě posouvá z roviny debat do reálného provozu. Úspěch ale nezajistí samotná technologie. Budoucí kvalita života v Evropě bude výsledkem toho, jak vlády zvládnou přesun od „nakupování IT“ k „řízení AI“, tedy od pořizování technologií k jejich kompetentnímu provozu, monitoringu a vyhodnocování. Úspěch bude vyžadovat společnou strategii: přizpůsobení vzdělávacích systémů, rekvalifikaci pracovní síly, zavádění regulačních sandboxů, posilování transparentnosti u algoritmů, sdílení řešení napříč státy a rozvoj domácího AI průmyslu, který dokáže stavět na evropských datech, jazycích a právním rámci. Evropa nemusí být nejrychlejší na světě, ale musí být dostatečně rychlá a dostatečně bezpečná, aby nenastal scénář, kdy inovace odcházejí a doma zůstává jen regulace.